USK Future Stars Praha - Nike Michigan All-Stars      79:72 (33:38)

Body USK FS Praha: Truhlář 16, Kyzlink 13, Fait 13, Mareš 12, Šotnar 10, Stariat 8, Feštr 4, Bašta 3

Užitečnost USK FS Praha: Fait 18, Truhlář, Kyzlink, Šotnar 14, Stariat 9, Mareš, Feštr 6, Bašta 2

Junioři USK Future Statrs Praha poráží výběr ze severní Ameriky. Tým oslabený o Ondřeje Balvína, který reprezentoval Českou republiku na přípravném turnaji v Itálii a o Jaroslava Morávka a Víta Petráka, kteří nemohli nastoupit kvůli zdravotním problémům. Tým, vedený Tomášem Greplem, nakonec dotáhl zápas do vítězného konce. Výběr z Michiganu složený z deseti Američanů a jedním Čechem pocítil první porážku. Čerství mistři České republiky zahájili utkání proti zaoceánskému týmu prvním košem. Michigan odpověděl velmi rychle a srovnal stav na 2:2. Celá první čtvrtina přinesla divákům vyrovnané utkání, ale nakonec byla příznivější pro hráče z Ameriky. Ve druhé čtvrtině byl k vidění podobný průběh, ale pouze do druhé minuty, kdy rozjetí Američané šňůrou deseti bodů šli do vedení. Hráči USK FS Praha dokázali zkorigovat poločasové skóre na pět bodů. Svěřenci trenéra Keenera vyhráli druhou čtvrtinu 20:13. Třetí dějství bylo příznivější opět pro Americké hráče, kteří v průběhu skoro celého zápasu vedli. Poslední čtvrtina však patřila hráčům z hlavního města České republiky. V závěrečném dějství dovolili Michiganu pouze pět bodů a sami jich dali dvacet čtyři. V poslední v osmé minutě se srazil Šotnar s protihráčem a ošklivě se narazil koleno. Jeho spoluhráči nakonec dotáhli zápas do vítězného konce a zvítězili 79:72. Hráči tak měli možnost získat zámořské zkušenosti, což je pro ně velkým přínosem.

Rozhovor s trenérem Tomášem Greplem

Jak byste hodnotil utkání proti výběru ze státu Michigan?

Každá zkušenost s americkým výběrem je pro naše mládežnické týmy velmi užitečná. Toto utkání splnilo svůj účel a jsme rádi, že jsme ho mohli sehrát. Snažili jsme se zapojit do rotace co nejvíce hráčů, aby přišli do kontaktu s jiným pojetím basketbalu. Po skoro měsíční pauze, kterou měli hráči po velmi náročné sezóně, to byla velmi zajímavá zkušenost a jsem rád, že jsme dokázali zápas v poslední čtvrtině otočit a zvítězit

Co si myslíte, že je největším přínosem pro hráče?

Američtí basketbalisté jsou velmi dobří individuálně ve hře jeden na jednoho a v tomto je největší přínos pro naše mladé hráče, kteří vidí s jakou agresivitou, přímočarosti a tvrdostí je potřeba hrát do koše.

V neděli se hráči USK FS Praha představí hráči proti hráčům ze Spojených
států amerických, ze státu Michigan. Nike-Michigan All-Stars je
středoškolský tým složený z hráčů z různých středních škol státu Michigan.
Tento tým budou reprezentovat nejlepší hráči kategorie U18. Pro hráče Future
Stars je to výzva střetnout se s nejlepšími hráči 11. největšího státu USA.
Pro hráče je to škola srovnání evropského a amerického basketbalu. S tím
evropským již měli tu čest se utkat na několika mezinárodních úrovních,
konfrontace americká bude pro výběr Future Stars dosavadní premiérou. Nebude
to však zcela první mimoevropská zkušenost. Junioři FS se již dvakrát letos
postavili kanadskému výběru U19 na prestižním turnaji v Lissone, kde dostali
slušnou lekci ze zámořského basketbalu. Hráči budou mít jedinečnou možnost
získat cenné zkušenosti ze zámořského středoškolského basketbalu, který je v
USA velmi populární. Dochází i k naplnění cíle projektu Future Stars
získávání mezinárodních zkušeností. Zápas bude možno sledovat pomocí online
statistik na stránkách České basketbalové federace nebo přímo naživo ve
sportovní hale v Radotíně již tuto neděli v 18:00.

USK Praha - Sokol Pražský 83:60

Úvodní utkání juniorského Final Four svedlo proti sobě dva pražské týmy, domácí USK Praha a rivala Sokol Pražský. Od prvních minut bylo na obou týmech vidět nervozitu ze zahajovacího zápasu, hráči USK ve snaze o aktivní obranu měli brzy čtyři týmové fauly. Domácí se prosazovali především z prostoru pod košem, hosté naopak byli nebezpečnější z dlouhé vzdálenosti. Přesto si po první čtvrtině domácí tým vytvořil desetibodové vedení. Když po několika úspěšných kombinacích a střelách hráčů USK za tři body byl rozdíl ve skóre v šesté minutě druhé části již čtrnáctibodový, nevypadalo to pro tým trenéra Vyorala dobře. Bojovníci ze Sokola Pražského však neskládali zbraně kvalitní zónovou obranou a šňůrou sedmi bodů se zvládli do poločasu domácím přiblížit. Po poločasové poradě přišlo ze strany domácích uklidnění. Tým USK výborně pracoval v obraně, vytvářel velký tlak a zaplněná Folimanka se dočkala i množství pohledných kombinací, které znamenaly po třiceti minutách bezmála dvacetibodové vedení pro družstvo USK. Hráči USK dále využívali své fyzické převahy a v průběhu poslední části jeho náskok neustále narůstal. Ač konečný bodový rozdíl vypadá velký, Sokol Pražský bojoval do poslendních minut utkání a rozhodně nedal svou kůži lacino. V družstvu USK se nejvíce prosazoval Ondřej Balvín, k 17-ti bodům přidal 13 doskočených míčů a 5 asistencí. V dresu Sokola se nejvíce dařilo Jiřímu Kejmarovi, který se prosadil devíti body a doskočil sedm míčů.

Petr Jachan (trenér USK  Praha): „My jsme splnili první úkol, který je vždy nejtěžší. Startovat z prvního místa je těžké. Na začátku zápasu jsme měli  problémy, když jsme se dostali do velkého vedení, soupeř se vrátil do hry, my jsme znejistili. Sokol Pražský postavil zónovou obranu, která nás jako tradičně zabrzdila. Nám se nepodařilo dát žádnou střelu z dálky. Nicméně v druhém poločase se projevila naše fyzická převaha. Dokázali jsme běhat do rychlého protiútoku a i nám tam něco spadlo. Závěr byl z obou stran již jasný, oba týmy věděly, jak vše dopadne a spíše se dohrávalo a šetřili síly.”

Vladimír Vyoral (trenér Sokol Pražský): „Gratuluju USK k vítězství. Vstoupili jsme slušně do utkání, ale to, na  čem jsme se domluvili se nám začalo v průběhu poločasu hroutit, jako domeček z karet a i přes tři možnosti na snížení, jsme to nedokázali a udělali místo toho fatální chyby. Dovolili jsme tak vždy soupeři osmi až desetibodové šňůry, což nás sráželo do kolen. Já nemůžu klukům vyčíst, že by nebojovali, ale dneska bohužel vyhrála kvalita”

Body USK Praha: Balvín 17, Šotnar 17, Kyzlink 13, Stariat 12, Mareš 9, Hartman 7, Morávek 6, Feštr 2

Užitečnost USK Praha: Balvín 33, Šotnar 16, Kyzlink 15, Stariat 12, Morávek 9, Mareš 5, Hartman 2

Body Sokol Pražský: Benáček 12, Vyoral 9, Kejmar 9, Reimer 7, Dvořák 7, Kološ 5, Kuneš 4, Valc 3, Brix 2, Smrž 2

Užitečnost Sokol Pražský: Kejmar 20, Benáček 12, Vyoral 10, Dvořák 6, Kuneš 4, Smrž 2

Stejně jako v loňském roce, bude pořádajícím klubem finálového turnaje Mistrovství ČR extraligy juniorů U 18, nebo také lidověji řečeno Final 4 U18, USK Praha. Nad tímto vrcholným mládežnickým turnajem převzal záštitu primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém. Celá akce se uskuteční již tradičně ve třech dnech a to od pátku 28.5 do neděle 30.5. 2010 ve Sportovní hale Folimanka (Na Folimance 2, Praha 2). Toto právo pořadatelství získali vysokoškoláci díky tomu, že skončili na prvním místě po základní části soutěže a v play-off dokázali porazit poměrem 3:0 na zápasy Prostějov. Jako druzí skončili Sršni Sokol Písek, kteří v play-off vyzráli nad Sokolem Vyšehrad a tak mají také účast na turnaji čtyř nejlepších jistou. Třetím po základní části byl tým Pardubic, který však v play-off roli favorita nepotvrdil a stavem 0:3 na zápasy přenechal vstupenku do Final 4 týmu Sokola Pražského. O posledním účastníkovi muselo rozhodnout až poslední páté utkání play-off, ve kterém BA Sparta nastupující do play-off ze čtvrtého místa v prodloužení udolala BCM Slezská Ostrava 91:88.

Pořadatelé si stejně jako v loňském roce připravili pro fanoušky i hráče samotné několik překvapení, které by měli sloužit jako nadstandardní servis, při tomto turnaji. Dnes byly spuštěny webové stránky celého Final 4, které naleznete na adrese www.uskpraha.cz/final4 a na kterých naleznete všechny potřebné informace a budete informováni o aktuálním dění v průběhu turnaje, před jeho zahájením i po něm. Standardním se pak stávají internetové přenosy všech odehraných utkání na TVCOM.CZ, některé z nich dokonce komentované. Jednou z novinek doprovodných akcí pak bude živá produkce DJe.

Rozpis utkání

PÁTEK 28. 05. 2010

17.00 USK Praha - Sokol Pražský

OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ TURNAJE

19.30 Sršni Sokol Písek - BA Sparta

SOBOTA 29. 05. 2010

15.00 Sokol Pražský - Sršni Sokol Písek

17.30 BA Sparta - USK Praha

NEDĚLE 30. 05. 2010

10.30 BA Sparta - Sokol Pražský

13.00 USK Praha - Sršni Sokol Písek

SLAVNOSTNÍ ZAKONČENÍ TURNAJE

Na Fina four v Paříži byl i Tomáš Kyzlink. Jak vše viděl z pohledu hráče? Kdo ho nadchl a kdo naopak zklamal? Líbily se mu více zápasy mužů, nebo ty v rámci juniorského turnaje? Tady si můžete přečíst jeho hodnocení.

Rozhodnutí proč jet- Rozhodli jsme se jen několik dní před samotným odletem, protože jsem pořádně nevěděl, kdy se bude hrát play-off a nechtěl jsem před vrcholem sezóny (Final Four) mít delší tréninkovou pauzu. Nakonec touha po shlédnutí nejvyšší evropské, ať už mužské nebo juniorské soutěže, zvítězila.

Přínos-Měl jsem možnost shlédnout všechna utkání, protože veškeré dějství se odehrávalo v jedné velké budově. Upřímně,více jsem se těšil na NIJT než na mužskou soutěž, protože jsem chtěl vidět jak budou hrát týmy, se kterými jsme v minulosti hráli a jak se bude dařit jejich oporám, které znám z různých mezinárodních akcí. Všechny zápasy se odehrávaly v obrovském tempu, s vysoce kvalitními útočnými dovednostmi a velkým nasazením v obraně. Díky jejich vyrovnanosti bylo možné vidět spoustu dobrých taktických pokynů, které se ve většině případů ukázali jako správné.

Týmy které jsem sledoval- Zaměřil jsem se zvláště na tým FMP, který patří k absolutní špičce a tým Ljublane, se kterým jsme hráli v kvalifikaci. Tým FMP mě nezklamal a předváděl kvalitní balkánský basketbal, ze kterého se dalo leccos „okoukat” např. spoustu týmových a individuálních dovedností doplněných nadměrnou snahou a bojovností. Naopak tým Ljublane mě trošku zklamal, protože po celou dobu turnaje hrál zónovou obranu a jejich hra nevypadala tak dobře, jako v kvalifikaci. Špatná hra Unionu byla nejspíš důsledkem nehrající opory Gezima Moriny. Nicméně jejich snaha a bojovnost částečně kompezovali absenci opory, ale bohužel na vítězství to nestačilo.

Zhodnocení akce- Nakonec z celé tour se mi více líbily mužské zápasy, které byly vyrovnanější a odehrávaly se za neskutečné podpory fanoušků, kteří zaplnili obrovskou halu Palais Omnisports Paris Bercy.

Jsem moc rád, že jsem měl možnost navštívit tuhle velkolepou basketbalovou událost, ze které si odnáším nejen plno skvělých basketbalových zážitků a ponaučení ale i krásy Pařížských památek.

Vrcholného podniku Final Four Euroligy v Paříži se zúčastnili i zástupci USK Future Stars Petr Jachan a hráči Jan Hartman a Tomáš Kyzlink. Kromě vyvrcholení mužské euroligy  semifinálovým a finálovým večerem byla prioritou jejich účast na dalším programu. Final Four není jen záležitostí ryze čtyř utkání, ale jde o sportovní a společenský vrchol euroligové sezóny, jehož další součástí je finálový juniorský turnaj Euroleague Nike International Junior Tournament, Player Development Clinic či tradiční Awards Ceremony, vyhlašování individuálních ocenění v předvečer finálového večera. Právě juniorský turnaj byl hlavním zájmem pozornosti Future Stars. Turnaje se zúčastnilo osm týmů rozdělených do dvou skupin po čtyřech, v nichž bojovaly o postup do nedělního finále, kterého se zúčastnili vítězové skupin.

Juniorský turnaj EL

Do finálového turnaje postoupili vítězové čtyř kvalifikačních turnajů během sezóny (Žalgiris Kaunas, FMP, Sevilla, Union Olimpija), pro čtyři týmy byly určeny divoké karty, které dostali tři další finalisté (Malaga, Benetton Treviso, INSEP) a chorvatský KK Split. Největšími favority byly před a v průběhu turnaje obhájce trofeje srbský FMP a litevský Žalgiris. Obě skupiny nabídly atraktivní souboje o vítězství až do posledního utkání. Nejatraktivnějším utkáním byl přímý souboj o první místo v jedné skupině mezi  FMP a Unicaja Malaga, dvěma neporaženými týmy. Přestože FMP v roli favorita v průběhu utkání vedl, tak Unicaja dokázala díky zónovému presinku a zónové obraně zastavit a postupně snižovat náskok FMP, který zcela ztratil svůj rytmus a v poslední čtvrtině se dostal dokonce do pětibodového deficitu. Závěr utkání tak nabídl neuvěřitelnou koncovku, ve které FMP prokázal svoji týmovou sílu podpořenou vítěznou mentalitou klíčových hráčů. Tentokrát tuto zodpovědnost na sebe vzal Bogdanovič, který dokázal těžkými střelami a doskoky ve své režii otočit vývoj utkání a poslat tak FMP do velkého finále. A to den poté, co jeden z největších talentů Nenad Miljenovič rozhodl o vítězství FMP nad Splitem v poslední vteřině. Ve druhé skupině mohli do finále postoupit všechny tři týmy kromě Cajasolu. Největší šanci však měli největší favorit Žalgiris Kaunas a INSEP, který měl však na svém kontě těsnou porážku z Union Olimpijí. V přímém souboji nakonec využil svůj potenciál francouzský INSEP, který přehrál fyzicky dominující litevský tým, který těžil se silové hry a střelby z dlouhé vzdálenosti. Francouszký INSEP měl však daleko rozmanitější hráčský kádr, mohl častěji střídat a těžit tak z vysokého tempa utkání.

Finále juniorského turnaje

Do finále se probojovali srbský FMP a domácí INSEP. Finále se hrálo na hlavním kurtu pařížské haly Bercy za slušné návštěvy více než tisícovky diváků a bylo soubojem dvou odlišných týmů. Na jedné straně tým s obrovskou vnitřní silou a mentální silou a odolností jednotlivců a na druhé straně tým s velkým atletickým talentem, basketbalovou kvalitou a vyrovnaným hráčským kádrem. Začátek utkání patřil domácímu INSEPU.  Hráči FMP jakoby tentokrát postrádali svoji vítěznou energii. INSEP si od začátku vytvořil náskok, který se sice srbským hráčům podařilo snížit, avšak tentokrát na očekávaný nápor neměli. Francouzský tým dominoval výškovým a atletickým potenciálem, střelbou za tři body, širokým hráčským kádrem, ale i týmovým herním projevem. Oba týmy usilovaly o rychlý přechod do protiútoku a velmi agresivní osobní obranný systém. Efektivita však byla na straně Francouzů. Přestože FMP udržovali dosažitelnou ztrátu, kterou vždy v minulých utkáních dokázali závěrečným náporem eliminovat, tak tentokrát nedokázali najít efektivní zbraně na obrat v utkání. Opory z minulých utkání tentokrát nedokázali převzít zodpovědnost a ani početné publikum fanoušků nepřimělo FMP k tradičnímu agresivnímu náporu. Zaslouženě tak domácí tým dosáhl na premiérové vítězství a zapsal se do historie vítězů euroligových juniorských turnajů. MVP turnaje byl vyhlášen 202 cm vysoký francouzský forward INSEPTU Jean-Charles Livio.

Herní trendy

Typové složení hráčských kádrů vychází z mimořádně atleticky disponovaných hráčů. Všechny týmy měly vyrovnané hráčské kádry bez dominance hvězd a s malými výškovými rozdíly mezi posty, tzn. univerzálnost hráčů mezi posty 1 až 5. Samozřejmě v každém týmu byli hráči, kteří měli zodpovědnost za klíčové okamžiky a situace na hřišti (střelba za 3 body, hra 1-1, atd.). Důležitým ukazatelem je činnost a složení realizačních týmů. Všechny týmy měly na lavičce 5 až 7 členů realizačního tým. Každý trenér měl obvykle dva asistenty, kteří měli velmi silnou roli. Byli velmi aktivní jak ve vztahu k hlavnímu trenérovi, tak ve vztahu k hráčům přímo na hřišti. Vše působilo velmi kompaktně. Stejně jako ze zkušeností z minulých mezinárodních akcí dominuje agresivní basketbal jak v obranné fázi, tak v přechodu na útočnou polovinu, útočné fázi a v doskakování. Snaha většiny týmů je realizovat obranu na celé ploše hřiště a to všemi formami - osobní obranou či zónovým presinkem, vždy s prvky maximální agresivity včetně využití rukou. Na obranné polovině převládá osobní obrana, avšak pro změnu tempa či vývoje utkání se využívají prvky aktivní zónové obrany nebo zónového presinku. Útočná hra je primárně založena na využití přechodové fáze, tzv. transition offense s využitím prvků jednoduché hry jeden na jednoho (vnikání do vymezeného území a řešení situací dle reakce obrany), čtení obrany a  jednoduchých kombinací clony na hráče s míčem a spolupráce hráčů na periferii a v dolním postavení. Právě z obranného tlaku a snahy o rychlý přechod d protiútoku je nižší úspěšnost střelby za tři body. Ve všech formách je vidět realizace správné techniky v maximálním nasazení. Velká aktivita je věnována doskakování. Většinou více hráčů na obou stranách se aktivně zapojuje do doskakování se silnými prvky atleticismu a agresivity. V porovnání s českým basketbalem je výjimečná efektivita útočné hry, minimalizace ztrát a vítězná mentalita hráčů. Přestože je útočná hra realizována v maximální rychlosti a pod obrannou agresivitou, tak se hráči nedostávají do nekontrolovatelných situací a vždy dokážou danou situaci vyřešit. Rozdíl je patrný i v rychlosti distribuce míče, což vyplývá ze zvládnutí herních činností jednotlivce. V útočné hře převládá jednoduchost před složitými útočnými systémy. Samostatnou kapitolou je technická a atletická vybavenost hráčů a jejich mentální odolnost a vítězná mentalita. Schopnost vzít na sebe zodpovědnost, absolutní nasazení a obětovat se v boji za tým zůstává v porovnání s juniorským turnajem českou slabinou.

Trendy rozhodčích

Rozhodčí byli součástí herního trendu velmi agresivního basketbalu. Jejich přístup odpovídal hernímu projevu - dominanci fyzického basketbalu. Umožnili velmi agresivní hru na míč, pokud byl obránce čelem k hráči s míčem. Stejně tak umožnili velmi důrazné souboje hráčů ve vnitřním prostoru. Vše za předpokladu absolutní snahy ubránit, kontinuální práce nohou v obranném postoji a bez zákeřných zákroků rukama. Hra rukama byla plynulou součástí obrany hráče s míčem. Z toho vyplýval i poměrně malý počet faulů, který často nedosáhl ani počtu 4 za čtvrtinu, v porovnání s obrannou agresivitou na celém hřišti. Jednoznačně zcela odlišný styl rozhodování než v českých soutěžích. Zde však není obranná činnost tak poctivou prací obránců a často místo práce nohou je používána účelová práce rukou.

Trenérská klinika Final Four Player Development Clinic

Součástí programu Final Four byla trenérská klinika Player Development Clinic, jejímíž lektorem byl NIKE SPARQ Master Basketball Trainer Christopher Thomas a obsahem funkční trénink pro rozvoj mladých hráčů. Dvě hodiny prezentace přímo na jedné z hracích ploch v podání týmu demonstrátorů z francouzského INSEPTU nabídly nejen přímou ukázku, ale vynikající didaktický výstup vysoce odborného charakteru. Právě fyzická příprava ve výchově hráčů se specifiky pro basketbal je jednou z hlavních slabých stránek českého basketbalu. Obsahem byla aplikace tréninku rychlosti, síly, agresivity a reakční rychlosti speciálně pro účely basketbalu a v procesu výchovy mladých hráčů. Důraz byl kladen nejen na obsah cvičení, jejich cíle, ale především techniku provedení a účelovost.

Organizace programu Final Four

Pařížský podnik opět prokázal absolutní profesionalitu euroligy a to nejen v oblasti vlastních utkání, ale v celé organizaci, důrazu na doprovodné akce a nejen sportovní, ale i společenskou stránku. Medializace je vlajkovou lodí euroligy. Celkovou kulturu euroligy odráží i kultura fanoušku, jako emotivní, ale korektní součástí celé akce.

“Výšku jsem nejspíš zdědil po mamce,” směje se Lukáš Feštr. Jeho táta Dominik byl se svými dvěma metry mnoho let podkošovou oporou basketbalistů Ústí. Patnáctiletý Lukáš měří 185 centimetrů, a tak je o jeho povolání rozhodnuto. Stane se rozehrávačem.

A vůbec ne špatným, pokud se dá věřit prognózám odborníků. Otce sice nepřeroste co do centimetrů, jeho kariéra by ale mohla dosáhnout výš než “jen” do české nejvyšší soutěže.

“Našlápnuto má hodně dobře,” uznává i Feštr starší. “Další dva, tři roky ale teprve rozhodnou.” upozorňuje.

Lukáš patří už druhým rokem do reprezentace šestnáctiletých. S juniorským týmem USK Future Stars Praha létá po mezinárodních turnajích. A na začátku března byl jediným českým účastníkem kempu Jordan Brand Classic.

“Jednou si měl pan trenér Jachan zavolal do kanceláře a sdělil mi, že jsem byl vybranej mezi čtyřicet hráčů Evropy do Istanbulu,” začíná Feštr své vyprávění o cestě na basketbalovou zkušenou. “Kemp má vlastního skauta, který jezdí po mistrovstvích Evropy a dalších turnajích a tam hráče vybírají,” vysvětluje naděje českého sportu.

Loni se na podobný výlet vydal pardubický Martin Kříž. A z Evropy došel až do newyorské Madison Square Garden a duelu, který sleduje muž, jehož jméno celá akce nese - Michael Jordan.

Lukáš Feštr takhle daleko nedošel. Poslední dvacítka, ze které byli vybráni hráči pro americké klání, mu zůstala upřena. “V útoku jsem nebyl až tak marnej, ale poznal jsem, že ztrácím fyzicky a ve hře na sílu. Tam vám velký nedostatky,” mrzí ho.

“Ale když jsem přijel, trenéři mě uklidňovali, že Řekové nebo Srbové jsou vždycky hodně vyspělí. Třeba nějací borci ze Srbska už měli plnovous. Říkal jsem si, že jsem mezi nima takový miminko,” usmívá se český mladíček.

Za Atlantik se zatím nepodívá, s basketbalem už toho ale Feštr stihl procestovat hodně. Španělsko, Anglie, Itálie… Tam všude se vydal s pražskými Future Stars. A všude snídal, obědval i večeřel sport.

“Na turnajích je hlavní ten basket a volný čas je spíš na takový chvilkový odpočinek. Teď jsme do Itálie jeli dvanáct hodin. Pak šest utkání v šesti dnech a další dvanáctihodinová cesta. Přitom jsem hrál tak 35 minut na zápas,” popisuje Lukáš těžký život basketbalového talentu.

Letos hraje Feštr junior hlavně v lize mladších dorostenců, za rok by už měl držet taktovku v týmu do osmnácti let, možná si vyzkouší i nižší seniorskou soutěž. “No, uvidíme,” červená se při téhle představě.

Pak ale zazní slova pravého profesionála: “Snažím se makat na trénincích, abych získal co nejvíc minut a dostal se na hřiště. Vím, že je to deset nebo dvanáct vyrovnanejch hráčů a všichni se snaží co nejvíc se zlepšit.”

S tímhle přístupem není třeba mít o budoucnost Lukáše Feštra strach.

Převzati z: basket.idnes.cz

14 dní po návratu z mezinárodního turnaje juniorů v italském Lissone tým juniorů ročníku 1993-1996 odcestoval na další mezinárodní juniorský turnaj v Itálii „THE VICTOR RHO INTERNATIONAL BASKETBALL TOURNAMENT 2010″, který se konal 20. - 25. dubna ve městě RHO poblíž Milána již jako 27. ročník. Za účasti 16 týmů se turnaje zúčastnily kromě tradičních domácích italských týmů v čele s Virtusem Bologna týmy z Lotyšska, Francie, Řecka a Chorvatska. Vzhledem k leteckým problémům nedorazily týmy z USA. 16 týmů bylo rozděleno do 4 čtyřčlenných skupin, z nichž z každé do play-off postupovaly první dva týmy. Roli největších favoritů v průběhu soutěže prokazovaly týmy lotyšského mistra z Rigy a italského Virtus Bologna. Hráči USK vyhráli svoji skupinu, když v posledním a nejtěžším utkání porazili v koncovce italské Cantu. V předchozích utkáních porazili Scavolini Pesaro a Ador Bollate. Ve čtvrtfinále pak zdolali řecký Paok Soluň. Postup mezi čtyři nejlepší týmy byl velkým úspěchem, avšak vidina finále byla velkou motivací. K tomu však stál nepřekonatelný mistr z Rigy, jejíž hráči se prezentovali výjimečnou úspěšností tříbodové střelby a agresivní zónovou obranou. Navíc hráčům FS docházeli jak mentální, tak fyzické síly. Na nepřekonatelný obranný val Lotyšů a mimořádnou úspěšnost střelby za tři body i z těžkých pozic hráči FS zbraň nenašli. Čekal je tak jen souboj o třetí místo s Armani Jeans Milano. Poslední utkání o třetí místo se tak stalo pro hráče spíše vnitřním soubojem s vlastními silami, který již nedokázali vyhrát. Suverénním vítězem turnaje se stal lotyšský tým z Rigy, který ve finále přesvědčivě porazil Virtus Bolognu. Kromě postupu do semifinále se úspěchem stala individuální ocenění. Tomáš Kyzlink vyhrál prestižní soutěž ve smečování SLAM DUNK CONTEST a současně se stal MVP All Star game, čímž bude české jméno již neodmyslitelně zapsáno do historických tabulek turnaje, Lukáš Feštr skončil za lotyšským sniperem druhý ve střelbě trojek. Cenu nejmladšího hráče turnaje obdržel třináctiletý Marek Mareš, stále ještě hráč kategorie U14. Celkově byl turnaj další cennou zkušeností nejen z elitním evropským mládežnickým basketbalem, ale i velkou zkouškou nejen basketbalových kvalit, ale především fyzických a mentálních sil mladých hráčů.

Konečné umístění:

1. BSJC RIGA

2. Virtus Bologna

3. Armani Junior Milano

4. USK Future Stars Praha

5. Pallacanestro Cantu

6. Basket Rimini

7. Zadar Zara

8. Paok Sollonico

9. Pau Orthéz

10. Ardor Bollate

11. Robur Varese

12. Osal Novate

13.-16. Scavolini Pesaro, Aurora Desio, Bergamo, Victor Rho

USK FS Praha - ADOR BOLLATE (Itálie)                     65:34 (26:21)

Body: Kyzlink 18, Feštr 14, Pištelák 10, Jeřábek 8, Petrák 7, Truhlář 6, Jiránek 3, Hanzlík 2

Užitečnost.: Feštr 24, Kyzlink 16, Truhlář 12, Petrák 11, Pištelák 8

Druhý den turnaje přinesl Future Stars další vítězství, ale také ukázku místní pohostinnosti, nadšení z basketbalu a jeho atmosféry. Organizátoři turnaje a rodiny, ve kterých hráči bydleli, připravili celému týmu cestu do Milána, které je od místa dějiště celé akce vzdálený necelých dvacet kilometrů. Hráči i realizační tým mohli vidět to nejdůležitější z tohoto města a zároveň díky přízni místních basketbalových nadšenců, být obdarováni nezapomenutelným zážitkem. Ve večerních hodinách se pak utkali právě s domácím týmem Ardor Bollate. Vstup FS do utkání byl na rozdíl od včera poněkud vlažnější a do svého obvyklého tempa se dostali až po změně stran. Největší problém jim dělala nižší sestava domácího celku a jeho odstupovaná obrana. Rozehrávači se tak pořádně zapotili při hledání skulin v obraně soupeře, aby nebyli odkázáni pouze na střelbu z delší vzdálenosti. Ve třetí čtvrtině však srovnali svou hru a díky nezaujatému povzbuzování domácích, přidali i několik efektivních kousků ze svého repertoáru. Konečný stav utkání 65:34.

USK FS Praha - Pallacanestro CANTU (Itálie)             53:51 (21:28)

Body: Kyzlink 23, Feštr 14, Truhlář 6, Jiránek 5, Jeřábek 5 ,Fait 1

Užitečnost.: Kyzlink 25, Truhlář 16, Feštr 8

Třetí hrací den ve skupině přinesl mnoho emocí. Hráči FS se postavili v přímém souboji o výherce skupiny italskému Pallacanestro Cantu a byl to zápas s velkým Z! Češi se museli vypořádat s čtyřiceti minutami zónové obrany, což pro nově poskládaný tým hráčů do sedmnácti let byl velký oříšek. Navíc v první čtvrtině ztratili pro zranění jeden ze svých stavebních kamenů Vítka Petráka. V utkání nepadlo příliš bodů a jednalo se o opravdový boj v rámci fair play. Češi v prvním poločase trochu ztráceli na doskoku a neměli tak možnost po střelách z dálky druhé šance na zakončení. V poločase za nepříznivého stavu 21:28 se však stmelili a přes četná zranění dokázali utkání zvrátit ve svůj prospěch. Velkou zásluhu na tom měla i atmosféra v hale, která byla doslova strhující. Rodiny, ve kterých hráči bydlí, zaplnili hlediště a svým neúnavným povzbuzováním „Praga! Praga!” hnali USK za vítězstvím. Jejich přáním jim nakonec splnil Lukáš Feštr. Ten zúročil nabrané zkušenosti z podobných mezinárodních akcí, kterých se díky Fututure Stars již zúčastnili, a vzal odpovědnost na svá bedra. Za nepříznivého stavu 50:51, kdy do konce utkání zbývalo šestnáct vteřin, vstřelil trojku a Canto již po oddechovém čase nenašlo odpověď. USK Future Stars Praha tak porazili Cantu 53:51 a do čtvrtfinále turnaje postoupili z prvního místa.

Čtvrtfinále:

USK FS Praha - PAOK Soluň (Řecko)                         67:48 (30:25)

Body: Kyzlink 24, Feštr 20, Truhlář 7, Fait 6, Jeřábek 5, Jiránek 4

Užitečnost.: Kyzlink 22, Truhlář a Fait 10, Feštr 8

Hráči USK Future Stars Praha měli ve čtvrtfinále první možnost střetnout se s řeckou basketbalovou školou. Premiéra jim přinesla nesčetně šrámů, ale byly vítězné. Čtvrtfinálový souboj nepřinesl příliš kompaktní hru v útoku ze strany FS, ale vše se snažili hráči vynahradit v obraně. Herní projev byl vyrovnaný a Češi si udržovali náskok pěti bodů. V poločase vedli 30:25 a po návratu z šaten je čekala zónová obrana soupeře. Díky rozhodčím bylo utkání plné neočekávaných zvratů, které se přenášeli do emocí hráčů na hřišti i na lavičky obou týmů. Pražané se však s touto skutečností vyrovnali lépe a díky disciplinovanosti nakonec z vzniklé situace vytěžili maximum. Do poslední čtvrtiny vstupovali za stavu 44:37, ale ještě čtyři minuty před závěrečným klaksonem vedli pouze o devět bodů a nic nebylo jisté. Řecká horkokrevnost se však projevila naplno a na lavičku Soluňe zamířilo postupně několik technických chyb. V závěru utkání hráči FS házeli nespočet trestných hodů po faulech, které si vysloužili dokonce dvakrát diskvalifikační faul. Byli však z čáry trestného hodu úspěšní a tak skóre nakonec narostlo do výsledného stavu 67:49, který však neodpovídá vyrovnanému utkání.

Semifinále:

USK FS Praha - DSN RIGA (Lotyšsko)                        51:74 (17:44)

Body: Kyzlink 21, Feštr 11, Petrák 5, Fait 4, Truhlář, Jiránek  a Jeřábek 3

Užitečnost: Kyzlink 20, Feštr 8, Truhlář 7,  Jiránek 7, Petrák 6, Fait 3

V boji o finále čekal na juniory USK zatím nejlépe se prezentující tým na turnaji lotyšský mistr z Rigy. Nejen že do té doby neprohrál, ale všechny utkání vyhrával rozdílem několika desítek bodů. O jeho kvalitě se přesvědčili čeští hráči hned v první čtvrtině. Ač do utkání vstupovali s velkým odhodláním vybojovat účast ve finále, tak velmi brzy byly jejich plány narušeny. Hned od první čtvrtiny Lotyši nastoupili s neuvěřitelnou kanonádou tříbodové střelby. Nikoliv z volných pozic, ale řada střel byla z dobře bráněných pozic přes ruku obránce. Potvrdili tak svoji národní tradici tříbodové střelby. To výrazně sráželo sebevědomí a jistotu českého týmu. Navíc druhou hlavní překážkou byla agresivní zónová obrana, kterou lotyšský tým aplikoval po celý zápas a ve velmi vysoké kvalitě. Český tým se tak velmi těžko prosazoval v útočné fázi, navíc přes velmi dobře fyzicky a silově disponované soupeře nebyl úspěšný na útočném doskoku. I přes veškerou snahu nedokázali změnit vývoj utkání, kdykoliv měli šanci na obrat, přišla těžká úspěšná tříbodová střela soupeře. Lotyši celkem nastříleli neuvěřitelných 14 trojek. Každá z nich navíc shazovala sebevědomí útočících Čechů proti kompaktní zónové obraně, na kterou díky prozatímní nesehranosti hledali stále správný lék. Oba soupeři vyhráli dvě čtvrtiny, přesto Riga nakonec zvítězila 74:51 a ve finále vyzvala Virtus Bologna. Ten ve druhém semifinálovém utkání, které bylo ódou na basketbal, porazil Armani Jeans Milano. Právě s Milánem, klubem hrající v mužské kategorii Euroligu,  hrál český tým FS o bronzové medaile.

Utkání o 3. místo

USK FS Praha - ARMANI JEANS MILANO                   49:68 (26:38)

Body: Truhlář 17, Kyzlink 13, Petrák 8, Feštr 6, Fait 3, Jiránek 2

Užit.: Truhlář 20, Petrák 8, Kyzlink 6, Fait 4, Feštr 3

V boji o třetí místo čekal hráče USK juniorský tým italského účastníka Euroligy Armani Milano. Boj o třetí místo na turnaji se stal pro juniory do 17 let stejně jako semifinálový duel nepřekonatelnou překážkou. Nikoliv jen kvůli kvalitě soupeře, ale především kvůli vlastnímu výkonu. Šesté utkání v šestém dni bylo, tak jak naznačoval již předchozí den, především vlastním bojem s hledáním mentálních a fyzických sil. Právě mentální síly byly hlavním elementem, který hráči postrádali. Začátek utkání byl snahou obout týmů prezentovat se na závěr turnaje kvalitním výkonem, který by jim zajistil medailové umístění. Bohužel právě tým USK byl týmem, který první neudržel tempo utkání a to především v základních činnostech jako je doskakování. Hráči Armani se sice stejně jako USK neprosazovali úspěšnou střelbou, avšak většinu svých neúspěšných střel si dokázali doskočit a vytvořit si tak lehké druhé střelecké příležitosti. Nebránili tak jeden útok soupeře, ale ten měl často několik útočných příležitostí skórovat na jednou. Tyto jednoduché koše právě sráželi hráče FS do kolen. Nenašli sil, aby dokázali tyto chyby eliminovat a soupeř si postupně vytvořil až desetibodový náskok. Na hráčích USK byla sice patrná snaha, ale vlastní realizace a efektivita postupně klesaly na dno jak v obranné, tak v útočné fázi. Neúspěšné střelecké pokusy bez útočného doskakování, ze kterého právě těžil soupeř, byly dalším faktorem, který postupně srážel hráče USK. Hráči Armani díky své herní zkušenosti dokázali těžit ze všech chyb USK, a tak jim stačilo pouze čekat na chyby. Junioři FS se i po poločase snažili o vyrovnání skóre, avšak i když ubránili několik útoků soupeře, který několik minut nevstřelil ani bod, tak nedokázali této příležitosti využít v útoku. Miláno navíc přistoupilo v druhém poločase k zónové obraně a to byla další mentální překážka pro herní a střeleckou neefektivitu FS. Nakonec Miláno vytěžilo z této střelecké nemohoucnosti USK trpělivým čekáním na chyby lehké střelecké příležitosti a hráči USK tak již nedokázali snížit skóre pod 10 bodů. Přestože stále měli hodně času, tak jejich působní na hřišti směřovalo k bezradnému trápení způsobenému nedostatkem především mentálních sil. To dokladoval závěr poslední čtvrtiny, kdy zcela nepochopitelně z 10 bodového rozdílu hráči USK absolutní nekoncentrací dovolili soupeři nastřílet zadarmo laciné koše. Výsledek tak neodpovídal kvalitám soupeřů, ač Armani vyhrálo zaslouženě, ale bylo především vnitřní porážkou v boji s vlastní vůli hráčů a týmové síly. Z tohoto boje vyšel nejlépe Daniel Truhlář, který jediný strávil na hřišti 40 minut a ještě v závěru utkání dokázal soupeři vzdorovat nejen v obranné, ale především útočné fázi, o čemž svědčí jeho 17 nastřílených bodů.  Ostatní hráči svůj vnitřní boj prohráli a tak se z bronzové medaile radují hráči klubu italské série A Armani Milano.

Postřehy a hodnocení - Petr Jachan:

Hodnocení turnaje - turnaj nabídl konfrontaci několika basketbalových škol jako italské, chorvatské, lotyšské, řecké, francouzské a samozřejmě české. Překvapivě v pozitivním světle se ukázaly italské týmy, nejlepší z nich Virtus Bologna a to nejen hráčským složením, ale i perspektivou hráčů, fyzickým a herním projevem. Jasně nejlepším týmem, který všechna utkání vyhrál rozdílem třídy, byl vítěz turnaje lotyšská Riga, velmi univerzálně poskládaný tým (hráči na všech postech 192-202), silově a atleticky velmi dobře vybaven, schopný hrát efektivní fyzický basketbal s minimem ztrát s mimořádně vysokou úspěšností střelby za tři body od hráčů na všech postech. V obraně aplikující velmi agresivní zónovou obranu. Obecně se aplikovala velmi fyzická agresivní obrana, ke které přispěl volný přístup ze strany rozhodčích. Trochu odlišný trend než v ČR. Rozdíl často nebyl v herním projevu, ale v efektivitě týmů. Některé týmy měly velmi dobře složený hráčský kádr a herní projev, avšak jejich efektivita zatím nestačila na výsledek (Zadar, Rimini, Pau Orthéz, ale i USK ..). Opět se prokázala skutečnost, že bez ohledu na výsledek vždy oba týmy dohrávají utkání na 100 %.

Finále turnaje - ve finále předvedla RIGA, semifináloví přemožitelé USK, velký výkon, když postupně dokázala ovládnout celé hřiště a přehrála italský Virtus Bologna rozdílem třídy 66:42. Jestliže mluvíme o mentální vyspělosti českých hráčů, tak právě Riga, ale i Virtus, dokázali v šestém utkání předvést maximální výkony. Riga jednoznačně předvedla vrcholný výkon, a to celý turnaj hrála s minimální rotací hráčů. Přestože bylo vidět, že klíčoví hráči hráli ve finále nadoraz, tak jejich výkony měly stoupající a ve finále gradující úroveň. Nejlepší hráč, vyhlášen i MVP, odehrál bez střídání celý zápas a to s neuvěřitelnou úspěšností střelby z dlouhé vzdáleností, ale i dovedností hry jeden na jednoho, ač se jednalo o podkošového hráče hrajícího především čelem ke koši. Zde je právě patrný rozdíl mezi českými hráči, když náš tým opakovaně nedokáže v závěrečných utkáních velkých turnajů odehrát vrcholné výkony. Úroveň odolnosti, vůle po vítězství a koncentrace na velké utkání, ale i zkušeností  byly patrné u hráčů Rigy. Virtus naopak hrál s maximální rotací hráčů a ač jeho patrným cílem bylo vysokým tempem utkání Lotyše přehrát, tak naopak Riga po celý průběh finále fyzicky dominovala a je třeba podotknout, že s minimálním počtem ztrát, které naopak u českého týmu v posledních utkáních narůstaly. Odpovědí je tak úroveň fyzické a mentální připravenosti a odolnosti hráčů. Riga ve finále využívala dva obranné systémy, osobní obranu a ve větším rozsahu zónovou obranu, avšak oba v maximální agresivitě a nasazení. Z hlediska zkušeností však měla Riga ve svém kádru většinu lotyšských reprezentantů i s účastí v juniorské euroligové kvalifikaci za zahraniční týmy. Virtus zase hvězdu švédské reprezentace.

Účast českého týmu - turnaje se zúčastnil nově budovaný tým juniorů pro nadcházející sezónu, který zahrnoval jak hráče z kategorie juniorů U18, tak z kategorie kadetů U16.  Pro řadu hráčů to však nebyla první mezinárodní zkušenost, ale další významná mezinárodní akce umožňující konfrontaci s elitním evropským mládežnickým basketbalem. Tým během šesti dnů absolvoval čtyři tréninkové jednotky a šest utkání, což byl extremně náročný program. Nově budovaný tým určitě nezaostával z hlediska fyzické připravenosti a byl i konkurenceschopný v somatotypech hráčů, avšak s rozdílem využitelnosti vysokých hráčů. Naši nejvyšší hráči výrazně zaostávali v silové a technické vybavenosti, resp. realizaci. Z toho pramenila nízká efektivita nejen na útočném, ale i obranném doskoku. Hlavním rozdílem byla opět herní vyzrálost a aplikace individuálních činností pod agresivním tlakem soupeře. Nejslabší dovedností byly opět přihrávky. Herní slabinou bylo řešení herních situací jak z hlediska čtení obrany, tak z hlediska spolupráce se spoluhráči a schopnost realizace herních dovedností. V porovnání s některými soupeři jako byli Lotyši a Virtus jsme výrazně zaostávali ve střelbě z dlouhé vzdálenosti, avšak oproti ostatním týmům jsme byli konkurenceschopni.  Tradiční slabou stránkou je mentální vyspělost hráčů, resp. osobnostní profil ve formě vítězné mentality, v danou chvíli realizovat vítěznou činnost a herní komplexnost (efektivní útočná a i obranná činnost v daný moment), snaha vyhrát každý herní souboj nad soupeřem (doskok, hra jeden na jednoho, …). Naší silnou stránkou byla přechodová fáze na útočnou polovinu a týmová obrana, avšak v menším univerzálním složení hráčů. Při zapojení vyšších hráčů obranná efektivita zaostávala. V prvních utkáních jsme měli silné osobnosti na postu 1 a 2, s přibývajícími utkáním však jejich komplexnost a celkový projev upadaly.

Organizace - vzhledem k 27. ročníku turnaje byla akce tradičně velmi dobře organizována, jedinou slabou stránku byla neúčast zámořských týmů. Velkým pozitivem je hrací systém a délka trvání turnaje. Šestidenní turnaj zahrnující šest utkání, tři ve skupině a tři v play-off (čtvrtfinále, semifinále a finále) nabízí velmi náročný program testující nejen basketbalové, ale i mentální a fyzické dispozice. Opět velká pohostinnost. Velmi dobrý přístup a divácký zájem v jednotlivých halách. Aktuální prezentace webových stránek, dostupných ve stravovacím centru.

Doprovodné akce - kromě turnaje celá akce zahrnovala doprovodné především charitativní akce pro postižené děti. Hlavní doprovodnou akcí byl však tradiční All Star game večer,  utkání hvězd, který zahrnoval all star game mezi Východem a Západem,  soutěž ve střelbě trojek a smečování. Zcela zaplněná hala tak mohla být svědky utkání výběru italských hráčů, proti výběru „zbytku světa”. Projet Future Stars ve večerním programu měl celkem tři zástupce: Víta Petráka, Tomáše Kyzlinka a Lukáše Feštra. Poslední jmenovaný se suverénně prostřílel do finále střelby trojek, kde těsně podlehl sniperovi z lotyšské Rigy a skončil na druhém místě. Vít Petrák pobavil s týmovým parťákem Tomášem Kyzlinkem přítomné diváky několika leteckými kousky v utkání obou výběrů. Druhý jmenovaný si pak doslova podmanil burácející halu v soutěži ve smečování. Leteckým představením zastínil své soupeře a plným právem si vysloužil první místo v této královské disciplíně a obdiv mladých basketbalových nadějí. Za samostatnou akci lze považovat samotné finále, které sledovala zaplněná hala jako svátek basketbalu včetně následného závěrečného slavnostního ceremoniálu.

USK FS Praha - ARMANI JEANS MILANO 49:68 (26:38)

Body: Truhlář 17, Kyzlink 13, Petrák 8, Feštr 6, Fait 3, Jiránek 2

Boj o třetí místo na turnaji se stal pro juniory do 17 let stejně jako semifinálový duel nepřekonatelnou překážkou. Nikoliv jen kvůli kvalitě soupeře, ale především kvůli vlastnímu výkonu. Šesté utkání v šestém dni bylo, tak jak naznačoval již předchozí den, především vlastním bojem s hledáním mentálních a fyzických sil. Právě mentální síly byly hlavním elementem, který hráči postrádali. Začátek utkání byl snahou obout týmů prezentovat se na závěr turnaje kvalitním výkonem, který by jim zajistil medailové umístění. Bohužel právě tým USK byl týmem, který první neudržel tempo utkání a to především v základních činnostech jako je doskakování. Hráči Armani se sice stejně jako USK neprosazovali úspěšnou střelbou, avšak většinu svých neúspěšných střel si dokázali doskočit a vytvořit si tak lehké druhé střelecké příležitosti. Tyto jednoduché koše právě sráželi hráče FS do kolen. Nenašli sil, aby dokázali tyto chyby eliminovat a soupeř si postupně vytvořil až desetibodový náskok. Na hráčích USK byla sice patrná snaha, ale vlastní realizace a efektivita postupně klesaly na dno jak v obranné, tak v útočné fázi. Neúspěšné střelecké pokusy bez útočného doskakování, ze kterého právě těžil soupeř, byly dalším faktorem, který postupně srážel hráče USK. Hráči Armani díky své herní zkušenosti dokázali těžit ze všech chyb USK, a tak jim stačilo pouze čekat na chyby. Junioři FS se i po poločase snažili o vyrovnání skóre, avšak i když ubránili několik útoků soupeře, který několik minut nevstřelil ani bod, tak nedokázali této příležitosti využít v útoku. Miláno navíc přistoupilo v druhém poločase k zónové obraně a to byla další mentální překážka pro herní a střeleckou neefektivitu FS. Nakonec Miláno vytěžilo z této střelecké nemohoucnosti USK trpělivým čekáním na chyby lehké střelecké příležitosti a hráči USK tak již nedokázali snížit skóre pod 10 bodů. Přestože stále měli hodně času, tak jejich působní na hřišti směřovalo k bezradnému trápení způsobenému nedostatkem především mentálních sil. To dokladoval závěr poslední čtvrtiny, kdy zcela nepochopitelně z 10 bodového rozdílu hráči USK absolutní nekoncentrací dovolili soupeři nastřílet zadarmo laciné koše. Výsledek tak neodpovídal kvalitám soupeřů, ač Armani vyhrálo zaslouženě, ale bylo především vnitřní porážkou v boji s vlastní vůli hráčů a týmové síly. Z tohoto boje vyšel nejlépe Daniel Truhlář, který jediný strávil na hřišti 40 minut a ještě v závěru utkání dokázal soupeři vzdorovat nejen v obranné, ale především útočné fázi, o čemž svědčí jeho 17 nastřílených bodů.  Ostatní hráči svůj vnitřní boj prohráli a tak se z bronzové medaile radují hráči klubu italské série A Armani Milano. Ve finále předvedla RIGA, semifináloví přemožitelé USK, velký výkon, když postupně dokázala ovládnout celé hřiště a přehrála italský Virtus Bologna rozdílem třídy 66:42.

Pořadatelé skvěle zorganizovaného turnaje v italském Rho s šestadvacetiletou tradicí si pro šestnáct hrajících týmů připravili před závěrečným dnem bohatý program ve formě utkání hvězd. Zcela zaplněná hala tak mohla být svědky utkání výběru italských hráčů, proti výběru „zbytku světa”. Projet Future Stars ve večerním programu měl celkem tři zástupce: Víta Petráka, Tomáše Kyzlinka a Lukáše Feštra. Poslední jmenovaný se suverénně prostřílel do finále střelby trojek, kde těsně podlehl sniperovi z lotyšské Rigy a skončil na druhém místě. Vít Petrák pobavil s týmovým parťákem Tomášem Kyzlinkem přítomné diváky několika leteckými kousky v utkání obou výběrů. Druhý jmenovaný si pak doslova podmanil burácející halu v soutěži ve smečování. Leteckým představením zastínil své soupeře a plným právem si vysloužil první místo v této královské disciplíně a obdiv mladých basketbalových nadějí.